SMTWTFS
12
3456789
10111213141516
171819212223
2425262830
31

Marija Mandić: July 32

28. 1. — 27. 2. 2021 / Galerie 2

Vystavující: Marija Mandić
Kurátorka: Adéla Machová

Výstava July 32 mladé fotografky Mariji Mandić (*1990, Srbsko) představuje vybrané fotografie ze stejnojmenného cyklu. Samotný imaginativní název odkazuje k zápletce znovu vyvolávání dávných vzpomínek v aktuálním časoprostoru a atakuje představu o možnosti věrného zpětného zachycení již uplynulých událostí. Paměť člověka i krajina se mění vlivem času. Neexistující datum v kalendáři vypráví o touze hmotného vizuálního zpřítomňování vzpomínek.

Dílo prezentované v Galerii 2 tvoří dvě části. První část reprezentuje sken staršího osobního dokladu národní příslušnosti s nápisem „Místo pro fotografii“, kde si uvědomujeme historii, ale chybí nám zde určitá reprezentace – konkrétní obraz, který by nahradil poetický nápis. Autorka nám umožňuje vložit si do tohoto aktuálně prázdného prostoru naše obrazy a aktivovat představivost.

Impulsem pro vznik druhé části díla byl autorčin zájem o rodinnou historii, o místa, odkud její prarodiče pochází. Vychází z myšlenky, že místo a prostředí, kde jsme nějaký delší čas vyrůstali, nás spoluutváří jako svébytného jedince. Stává se upomínkou, památkou, a proto si jej ve vzpomínkách neseme celý život s sebou.

Marija Mandić pracovala s rodinným fotoarchivem a především vyprávěním svých prarodičů. Se zájmem naslouchala jejich příběhům, jak vypadal jejich rodný a dnes vzdálený kraj, který opustili. Autorka si zaznamenala jejich vzpomínky do krátkých popisných textů. Tyto texty jí následně sloužily jako návod pro nalezení a vizuální zpodobnění upomínaných míst v bývalé Jugoslávii. Vydala se na místa v Chorvatsku, Bosně, Černé Hoře a Kosovu, které její prarodiče někdy až přehnaně detailně popisovali, ale ta místa se mezitím proměnila. Začal vznikat cyklus černobílých fotografií doprovázený ručně psaným textem, jenž byl pouze počátečním vodítkem k fotograficky zaznamenaným místům.

Fotografický cyklus July 32 reprezentuje střet vlastních představ, vytvořených během naslouchání vyprávěným příběhům, a aktuálního obrazu, jež je výsledkem působení zubu času. Na propletení vnitřního a vnějšího světa narazila autorka Marija Mandić i během realizace fotografického cyklu: „Nesrovnalosti v tom, co jsem skutečně našla a co jsem o těchto místech slyšela od mých prarodičů, odhalily skryté příběhy, které vyprávějí o demografických, městských, a tím i sociálních změnách a venkovských poměrech, což potvrzuje, že tyto odchylky mezi vzpomínkou a skutečnou situací místa nepochybně ukazují na provázanost soukromé a veřejné sféry těchto míst.“ Pocit určitého zklamání je vystřídán uvědoměním si balancování na hranici prostoru mezi existujícími vzpomínkami a neovlivnitelnou proměnou světa.

Marija Mandić, doktorandka oboru Vizuální komunikace na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, se ve své tvůrčí práci zabývá individuální a mezigenerační pamětí, jejich vzájemným vztahem v prostoru. (Adéla Machová, kurátorka výstavy)

O aktuální tvorbě vystavující umělkyně zveřejňujeme část textu od prof. Zdeny Kolečkové (celý text viz leaflet níže):

Tato srbská umělkyně, žijící a pracují v Praze a ve městě Novi Sad, se na základě vzpomínek členů své rodiny vypravila do míst jejich bývalých domovů původně rozprostřených v rámci bývalé Jugoslávie a situovaných nyní na území několika balkánských států.  Otázky, které si v počátcích svého uměleckého výzkumu kladla, souvisely právě s výše zmíněným průsečíkem obecných dějin, konkrétních událostí a osudů lidí, kteří se v nich ocitají. Zároveň v participačním rozměru pobídky příbuzným nakreslit situační plánek původního domu sledovala míru shody mezi aktuální situací, historickou realitou a projekcí jejich vzpomínek či představ.

Na návštěvnících výstavy ponechává, zda po zhlédnutí instalace naleznou spojitosti s vlastními přetrhanými rodinnými vazbami a pozapomenutými historickými souvislostmi. Autorka nepochybuje o tom, že minulosti je zapotřebí pokorně naslouchat a vést s ní otevřený dialog.

pozvánka
plakát k výstavě (od Adély Bierbaumer)
kompletní texty k výstavě od Zdeny Kolečkové a Adély Machová

* Výstava je výstupem studentského grantového projektu Balkánská stezka UJEP-SGS-2019-46-003-2 podpořeného Grantovou radou UJEP.