Srdečně vás zveme na slavnostní vernisáž výstavy, která se uskuteční ve středu 9. prosince 2026 od 18:00.
Tvorba Kristiny Láníkové vychází z pozornosti věnované drobným úkonům, předmětům a stopám, jejichž prostřednictvím zkoumá tělesnou zkušenost a její proměny. Fotografie, kresby, texty a objekty shromažďuje v rozsáhlých souborech, k nimž přistupuje jako k osobnímu archivu. Opakovaně se k nim vrací, vybírá z nich a hledá mezi nimi nové souvislosti. Prostřednictvím selekce, variací a práce v sériích rozvíjí vlastní metodu umělecké dokumentace. Osobní zkušenost přitom zpracovává s odstupem a dotýká se tak zdraví, tělesnosti a zranitelnosti obecněji.
Výstava Záznamy o tělech představuje výběr ze souboru Skleněné kresby a další záznamy o tělech (2025-2026), v němž se setkávají různé fáze autorčiny dosavadní práce. Mezi skleněné desky Láníková vkládá digitální tisky fotografií ze starších souborů a doplňuje je o obrysy odřezků kůže, které vyrývá přímo do skla, i rukopisnými poznámkami. Fotografie rukou při manipulaci s předměty se prolínají s rytými liniemi a průhlednými plochami. Některé fragmenty zůstávají čitelné, jiné se překrývají a ustupují do pozadí. Dřívější dokumentace tak získává další podobu. Podstatný je nejen výběr z již existujícího materiálu, ale také fyzická práce s jeho novým uspořádáním, při níž se obrys proměňuje v rytou stopu.
Součástí kompozic jsou také jednoduché pracovní instrukce, které na vybraných příkladech znějí: nejprve obkreslovat odřezky, mísit obrysy s otisky nebo pokreslit sklo jejich tvary. Autorka si podobné pokyny zapisuje ve chvílích, kdy se nemůže věnovat samotné tvorbě, a později se k nim vrací. Poznámky zachycují čas mezi nápadem a jeho uskutečněním, ale mají také své místo mezi ostatními obrazovými fragmenty. Připomínají, že tvorba zahrnuje plánování, přerušení i návraty a její rytmus ovlivňují další nároky každodenního života. Skleněné desky doplňují drobné otisky, které zachycují sevření v dlaních. Vedle fotografií a obrysů tak vystupuje fyzická stopa doteku.
Tříkanálová videoinstalace promítaná na galerijní stěny zahrnuje díla Léčení (2017) a Obkreslování odřezků kůže I, II (2025, 2026). Ve videích se do popředí dostávají úkony, jejichž stopy nacházíme ve skleněných asamblážích. Ruce postupně uchopují odřezky, které pokládají na papír a obkreslují je. Pohyby následují jeden za druhým s téměř mechanickou pravidelností, důležitější než obrysy je jejich trvání a drobné odchylky při opakování. Vedle těchto záznamů obkreslování se objevuje náplast, obyčejný předmět spojený s ošetřením těla. Soustředěné, opakované zacházení s ní připomíná rutinu, v níž se péče prolíná s automatizovanou prací. Pečlivost jednotlivých gest a jejich únavná monotónnost otevírají dvojznačný vztah mezi citlivostí a mechanickým výkonem.
Zranitelnost, k níž se Láníková dlouhodobě vztahuje, souvisí se zdravím a léčením, ale také s únavou a vyčerpáním, které mají společenské a ekonomické příčiny. Nároky na produktivitu a soběstačnost často předpokládají tělo schopné nepřetržitého fungování, zatímco možnosti pracovat, odpočívat nebo se zotavovat nejsou pro všechny stejné. Láníková těmto otázkám dává prostor prostřednictvím všedních materiálů, drobných gest a práce s časem. Její dokumentace zůstává otevřená dalším výběrům a proměnám, stejně jako tělesná zkušenost, kterou takto zachycuje.
Tématem Kristiny Láníkové (1988), v jejíž tvorbě se rovnocenně doplňují obraz a text, je zranitelnost. Vytváří asambláže, videa a píše básně. Jejím postupem je práce s textovými a vizuálními fragmenty. Vybírá, třídí, věnuje se revizím, přeskupuje a skládá – pro její tvorbu jsou podstatné opakované výběry. Studovala na Akademii výtvarných umění v Praze. Vystavovala samostatně i skupinově, mimo jiné v Galerii Kurzor, galerii sam83, Galerii hlavního města Prahy, Domě umění města Brna nebo GAVU / Galerii AVU. Knižně vydala několik sbírek poezie.
Kurátorka
Anežka Kořínková
Produkce a Doprovodné programy: Hana Žalmanová
PR: Jan Čihák