Jiří Thýn je vizuální umělec, u nějž můžeme říct, že jeho primárním vyjadřovacím prostředkem je fotografie. Médium podrobuje neustálému zkoumání a přehodnocování, často jak v konceptuální, tak v intuitivnější rovině.
V dřívějších cyklech pracoval s odkazem významných postav sochařství minulého století, kdy dané sochařské dílo užíval jako předlohu či výchozí bod pro testování hranic fotografie. Víceexpozicí Gutfreundových kubistických soch zkoumal motiv prostoru a abstrakce. Spolu s díly Aliny Szapocznikow přemýšlel nad fyzickým (dá se říct zraňujícím) zásahem do plochy snímku i vztahem této plochy a komplexnější, sochařsky budované instalace. Jindy do fotografie maluje, přidává text, chirurgicky do ní řeže, vrství materiály atd.
V posledním z těchto cyklů vycházejícím z dialogu s Hanou Wichterlovou umělec více experimentoval s bezprostředností. V přefocování sochařského vzoru i v následné postprodukci se nesvazuje jedním, předem daným pravidlem: „sochá“ fotografii. Pomyslně ji zbavuje určité rigidnosti, neschopnosti uměleckým gestem do ní promítnout momentální rozpoložení. Jednoduše řečeno, spontánně reagovat na to, co se zrovna v obrazové ploše děje.
Nedávné série s chytlavými názvy LOVE LIFE a UGLY NOW zrcadlí autorovo rozčarování z tíživého globálního dění. Navazující MOTÝL NADĚJE v ústeckém Domě umění téma rozvíjí skrze soubor nových děl kombinujících fotografii na skle, lightboxy a video.
Ve změti informací a událostí, které ovlivňují naše životy, se člověk těžko rychle zorientuje. Je potřeba si vytvořit svůj vlastní systém, do nějž budou informace zapadat a jejich interpretace nám bude dávat v delším časovém horizontu smysl. Pro Jiřího Thýna je systém tvořen obrazovým materiálem, buď osobním nebo převzatým. Ten vkládá do myšlenkového terénu a postupnou prací a soustředěním nachází určité pojítko, jímž zpracovává osobní pocity a nálady založené na celospolečenském dění.
V nových Thýnových pracích pomyslně vítězí konečnost smrti: v plamenech, v suti, pod vodou, ve spárech umělé inteligence. Ale v každém novém výjevu jako by nemohl setřást určitou formu naděje, kterou si v sobě nese a kterou nám skrytě v instalacích předkládá.
Jiří Thýn (1977) vystudoval UMPRUM u Pavla Štechy, absolvoval také stáž na Akademii výtvarných umění v Praze a několik zahraničních stipendijních programů. Na domácí umělecké scéně se Thýn etabloval řadou samostatných výstav a jeho práce byly zařazeny na kolektivní výstavy například v Bratislavě, Curychu, Budapešti, Londýně, New Yorku nebo Chicagu. Působil jako vedoucí Ateliéru postkonceptuální fotografie na pražské FAMU, vyučoval na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a od letošního zimního semestru povede společně s fotografem Václavem Kopeckým Ateliér volného umění IV na pražské UMPRUM. V letech 2011 a 2012 byl ve finále Ceny Jindřicha Chalupeckého. Letos mu v nakladatelství Artmap vyšla první monografická publikace From Now On Everything Will Be Beautiful. Je zastupován pražskou galerií hunt kastner.
Anežka Chalupová
Vít Novák
Produkce
Kristýna Císařová
Zuzana Doleželová
Dominik Kobeda
Markéta Müllerová
Instalace
Jan C. Löbl
Jáchym Myslivec
Štefan Pecko
Karim Tarakji
tým DUUL
Grafický design
Marek Fanta
