SMTWTFS
12356
78910111213
1415171920
2122242627
2829

Lidová škola umění – Jan Merta a s ním Jasanský – Polák

Galerie 1 / 14. 9. – 25. 11. 2023

Vystavující: Jan Merta a s ním Jasanský – Polák
Kurátor: Michal Koleček

Lidová škola umění Jana Merty Ústí nad Labem bývá nahlíženo jako místo bez výraznějšího vlivu na rozvoj aktuálního umění. Při pozornějším pohledu je ovšem často možné nalézt řadu zajímavých spojení, která tento názor přinejmenším zpochybňují. Příběh Jana Merty (narozen 1952) – jedné z klíčových postav současné české malby – lze vnímat jako příklad dokládající, že tato kulturní periferie v minulosti nabízela a snad i stále nabízí důležité impulzy jak pro umělecký růst nepřehlédnutelných tvůrčích osobností, tak pro celkovou atmosféru umělecké scény. Výstava tohoto autora v Domě umění Ústí nad Labem nazvaná Lidová škola umění totiž tematicky vyrůstá ze vzpomínek spojených s obdobím jeho dospívání, které mezi lety 1966–1972 prožil v tomto městě i s dalšími častými návštěvami rodičů, kteří zde žili až do roku 1989, neboť jeho otec Hynek Merta zde vykonával službu faráře Českobratrské církve evangelické.

Odkazy na minulost hluboce zaseknutou v ústeckých rýhách ovšem tvoří pouze iniciační koncept výstavy prolínající se s událostmi aktuálně prožívanými. V prezentované kolekci uvozené několika juvenilními obrazy, které autor vytvořil právě v Ústí nad Labem, a také drobným konvolutem fotografií Lukáše Jasanského a Martina Poláka „dokumentujících“ Mertovy ústecké reálie, se tedy potkávají díla inspirovaná rodinným zázemím, environmentálními obavami a v neposlední řadě aktuálním ruským válečným běsněním na Ukrajině. I když se novější konflikty
současného světa, kterým se Jan Merta soustředěným přemýšlením vtisknutým do linií, ploch a hloubek obrazů snaží usilovně čelit, zdají být zkušenosti jeho vyrůstání v Ústí nad Labem vzdáleny, je zřejmé, že opak je pravdou.

Snad nejsilněji kontinuita rozkročená mezi těmito obdobími jeho života vyvstává na povrch ve dvojici obrazů, jejichž ústředním motivem je nestabilní kulovitý objekt umístěný na základně tvořené jemnou drapérií, respektive tající ledovou krou. Jedná se o drobnou kresbu na papíře z roku 1970 nazvanou Sen a monumentální malbu Sen o demokracii z let 2017–2023. Pro tuto výstavu dokončený programový obraz blížící se apokalyptické environmentální i sociální destrukce, jehož prostřednictvím autor medituje nad opakovaným selháním lidské civilizace formou citace motivu mladické črty jako by upomínal na jeho empirii spojenou s ekologickou exploatací Sudet doprovázenou dusivými toxickými mlhami povalujícími se v labském údolí.

Podobně intimní malba Mobilizace (Postsuprematický rozpad smírčího kříže) z roku 2022 konfrontující odkaz ruské avantgardy s brutalitou války, kterou Rusko vede vůči spřízněnému národu, může evokovat obdobnou generační deziluzi přítomnou v atmosféře okupace Československa sovětskými vojsky prožívanou Janem Mertou během jeho ústeckého pobytu. Plátna, v pravém slova smyslu angažovaná a s charakteristickým „mertovským“ zaujetím se vyjadřující ke společensky aktuálním tématům, jsou v koncepci výstavy v Domě umění Ústí nad Labem doplněna introspektivními portréty rodinných příslušníků, opět hlubinně propojenými se vzpomínkami na autorovy ústecké dny (Autoportét s distinkcí 1997–2006; Tom, 2007–2008).

Jak je pro Jana Mertu charakteristické, výběr obrazů zařazených do výstavní kolekce lze vnímat jako vytváření příběhu z jednotlivých slov (konkrétních pláten, kreseb či objektů) tak, aby se před divákem vyjevil jeho citlivý a zároveň nesmlouvavý komentář k tomu, co právě prožívá jak v intimitě vlastního života, tak v prudkém proudu okolního světa.

Michal Koleček — kurátor výstavy

pozvánka
tisková zpráva
plakát