Poohlédnutí za létem v Domě umění
Ještě před tím, než nás na dlouhou dobu zchladí příchod zimy, pojďme se v myšlenkách vrátit do teplých a hřejivých dnů a poohlédněme se za tím, jaké bylo letošní léto v Domě umění a co vše s sebou přineslo!
Léto nám začalo originální a netradiční akcí s názvem So Dikhea — ozvěny berlínského festivalu Romani Film 2019. Jak již název trochu napovídá, šlo o tematické odpoledne plné romské kultury. V rámci odpoledne se v Domě umění povedlo uvést dva zcela odlišné snímky spojené s romskou kulturou. Prvním byl tuzemský dokumentární snímek Češi proti Čechům, který otevřel otázku, proč je leckdy složité soužití dvou etnik na našem území. Druhým uvedeným snímkem byl film belgické produkce s názvem Sama na své svatbě, jenž byl mimo jiné také vítězným snímkem romského filmového festivalu Romani Film 2019 v Berlíně. Snímek je volným pojednáním o hledání vlastní svobody v životě mladé Romky Pamely snažící se sžít s tradicemi i závazky.
Po celé odpoledne bylo možné ochutnat tradiční romskou delikatesu — holubky, jejichž vůně se linula napříč prostranstvím před Domem umění a které mnozí návštěvníci ochutnali úplně poprvé. Holubky jsou zelné listy plněné mletým masem s rýží, které se vaří několik hodin v omáčce z rajčatového základu a speciálně pro romské odpoledne je s laskavostí připravil známý romský aktivista — Jozef Miker. K romské kultuře neodmyslitelně patří hudba s tancem a tudíž ani tyto složky nemohly v rámci tematického odpoledne chybět! K tanci i poslechu hrála amatérská kapela Gypsy Brož stavící svůj repertoár na tradičních romských rytmech a národním jazyce. Hudba rezonující mezi domy tak záhy přilákala mnoho návštěvníků, ze kterých na všechny strany sršela pozitivní energie i čirá radost ze života. Mimo programu pro dospělé probíhaly v rámci odpoledne také výtvarné workshopy s lektorkou Domu umění, do kterých se s radostí zapojily mnohé děti různých věkových skupin. Tematicky laděné romské odpoledne SO DIKHEA nabídlo všem zúčastněným bezprostřední formu zábavy a, s trochou nadsázky řečeno, se stalo současně určitým manifestem postoje a funkce Domu umění, který je otevřený všem kulturám v jejich rozmanitostech a jehož poslání tkví především v jejich vzájemném propojování.
Na sklonku července se povedlo zahájit vůbec první výstavní projekt Domu umění ve veřejném prostoru města. Výstava, s příhodným názvem Parter — opomíjený prostor Masarykovy ulice, cílila především na zvýšení obecného povědomí o rozsahu a smyslu konkrétního veřejného prostoru — parteru Masarykovy ulice ve vztahu k umění a architektuře. Participující umělci tak čelili v mnohém nelehké výzvě — museli reagovat na specifické prostory, témata i historii vážící se k problematické Masarykově ulici v Ústí nad Labem. Jejich výsledná díla a intervence byly umístěny v okolí Domu umění napříč celým parterem a návštěvníkům, místním obyvatelům i náhodným kolemjdoucím nabídly mnohdy velmi originální zpestření veřejného prostoru.
V rámci doprovodných programů se podařilo uspořádat hned dvě komunitně významné a prospěšné akce. První z nich byl Blešák, do kterého se s nadšením zapojili především obyvatelé z místních domů, ale i široká veřejnost. Na Parter se uprostřed léta vrátil kdysi slavný obchodní duch a k nalezení zde byly zapomenuté poklady všeho druhu — od oblečení, přes čajové servisy, až po technologické vychytávky. Druhou akcí byla revitalizace betonových květináčů v okolí Domu umění, která se realizovala ve spolupráci se zahradními a krajinářskými architektkami ze studia K2N Landscape za pomoci dobrovolníků, místních obyvatel a přátel Domu umění. Ti byli pak na závěr několikadenního snažení odměněni zvukovou performance Veroniky Svobodové, která mezi panelovými domy u Domu umění představila svou unikátní zvukovou kompozici s názvem Ror-bu.
Romské tematické odpoledne So Dikhea, výstava Parter i všechny zmíněné letní doprovodné akce se odehrávaly ve veřejném prostoru města a ukázaly, že Dům umění má obrovský potenciál k aktivizaci lokálního komunitního života i reálný dosah na zlepšení a zkvalitnění prostředí, ve kterém působí.