SMTWTFS
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31

Hladce obrace: od sebe sama, kolem prázdna a skrze něj

2. 6. – 2. 7. 2022

DUÚL, Klíšská ul.
Galerie 2, foyer, multifunkční sál a učebna 2

Vernisáž: 1. 6. 2022 od 18 hodin

V rámci vernisáže proběhne vyvrcholení tradičního závodu Předlická kolejnička,  performance umělce Lukáše Hofmanna Lick a zvuková performance BIOMOTION umělkyně Markéty Kubíčkové.

Vystavující: Dominik Bek, Veronika Šrek Bromová, Seiko Hihara, Lukáš Hofmann, Markéta Kubíčková, Jan Matýsek, Jan Prošek, Marie Tučková

Architekti: Sára Marie Svobodová a Matěj Peterka

Kurátorský tým: Tereza Häckelová, Ester Klingerová, Nela Kuhnová, Kristýna Mouchová, Kateřina Pencová, Zuzana Rambousková, Hana Sedláčková, Anastasia Taran (studentky 1. ročníku magisterského oboru Kurátorská studia na FUD UJEP)

Supervize: Michal Koleček & Adéla Machová & Barbora Hájková

Zrychlený způsob života definuje podobu našich společenských vazeb. Zdá se, že jsme spolu propojeni více než kdy jindy a konfrontováni s nekonečným množstvím spletitých příběhů ať už v naší rodině, či v širším okolí.  Každý den vstupujeme do styku s jinými lidmi, s mnoha věcmi, proto jen zřídka kdy máme čas a prostor cítit se vnitřně v souladu sami se sebou a s přítomným okamžikem. Chvilek, které můžeme sdílet intimně a které máme pro sebe, stále ubývá. Můžeme se cítit ztraceni, odcizeni, odděleni od svého nitra.

Abychom se mohli znovu napojit na přirozenou intuici a vnitřní , je zásadní nalézat vlastní způsoby, jak být vědomě přítomni. Pomocí takových okamžiků zřetelně vymezujeme vztah – svět. Hledáme rovnováhu mezi přáním někam patřit a touhou se lišit. Chceme na sebe upozornit, vystoupit z davu, být jiní než ostatní, ale zároveň být ukotveni v celku. Obě tyto protikladné tužby jsou součástí naší existence, často však může vzniknout uzel, znejasnění, kde jedna z nich končí a druhá začíná. 

Pomocí individuálních gest máme možnost své touhy od sebe rozeznávat. Rozlišujeme jejich nuance, kultivujeme je. Díky tomu si uvědomujeme, že ve světě jsme všichni spolu, zároveň každý za sebe. Chceme se seberealizovat, ověřit si svou individualitu buď jako Já jsem, nebo jako jsem součástí této rodiny, této komunity, této subkultury. Vytváříme si své osobní rituály, které nás ukotvují a podporují naše sebeuvědomění. 

Téma osobních rituálů při tom otevírá uvažování nad tělesností a doteky. Skrze ně poznáváme nejen své bezprostřední okolí, ale i vlastní tělo, kterému pak lépe porozumíme a pečujeme o něj. Rituál může být prostředkem, jak se ujistit o vlastní existenci, která je součástí řádu světa, propojuje nás s ním, ale zároveň nás vyčleňuje z davu. Je nástrojem pro hledání hranice mezi automatizovaným procesem každodenních úkonů a náhlými momenty vytržení.

Skrze intersubjektivní pojetí výstavy hledáme sdílené hodnoty a podstatu našich rituálů. Sledujeme celé spektrum ritualizovaných činností. Jsou to právě takové aktivity, jejichž nenaplnění nás činí nejistými, nervózními, osamělými nebo zranitelnými.

Výstava hledá odpovědi na elementární otázky, které nám pomáhají porozumět sami sobě i okolnímu světu. Kam patříme? Kdo jsme? Kým můžeme být? Každá umělkyně a umělec pro výstavu vytváří dílo, kterým artikuluje svůj vlastní příběh prostředkující odlišná vnímání různých realit. Jejich díla jsou reflexí vlastních prožitků, probouzejí emoce a umožňují sdílení subjektivně prožívaných příběhů. Rozmanitost rituálů vybízí k pestrosti vyjádření. Vede každou umělkyni a umělce ke specifickým, pro ně relevantním gestům a médiím. Umělkyně a umělci se prezentují malbou, grafickými listy, instalacemi, zvukovými a interaktivními objekty. Výstavou výrazně prostupuje motiv látky, drapérie, prošívání a intimního doteku. Skutečné uzly v tkanině a zároveň pomyslné uzly mezilidských vztahů či různých setkání jsou synonymem provázanosti našich rituálů, které vedou k sebepoznání putujícímu od sebe sama, kolem prázdna a skrze něj.

Výstavní projekt připravily studentky 1. ročníku navazujícího magisterského studijního oboru Kurátorská studia na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Výstavní program Domu umění Ústí nad Labem je v roce 2022 podpořen: Ministerstvem kultury České republiky, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Statutárním městem Ústí nad Labem a Fakultou umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.