SMTWTFS
1
346789
10111213141516
171819212223
2425272930
31

Adéla Matasová – Nekonečná konvergence

11/4 2019 — 24/5 2019
vernisáž 10/4 2019 od 17 hodin
V 16 hodin proběhne komentovaná prohlídka s kurátorem a umělkyní.

Kurátorský tým: Michal Koleček
Vystavující umělci: Adéla Matasová

„Každý jsme se někdy chtěli dotknout jsoucnosti.“  Adéla Matasová

Hledání rozumového řádu znamená pro Adélu Matasovou (narozena 1940) celoživotní radost i úděl. Myšlenková struktura v její tvorbě představuje klíčovou výchozí pozici uplatňovanou při realizaci všech jejích výtvarných děl. Tato jemná konceptualistka par excellence trpělivě a umanutě vytváří vlastní systém, jedinečný sám o sobě, ale modifikovaný přesně pro potřeby obsahového rámce konkrétního díla. Jejím cílem vždy je, aby každá nová realizace „fungovala“ izolovaně, ale zároveň obsahovala potenciál dalšího exponenciálního rozvoje v případě, že bude zařazena do širšího kontextu s jinými díly. Autorka totiž v tomto smyslu usiluje o logickou propojenost vlastní práce, aby v rezonanci dialogu mezi jednotlivými realizacemi docházelo k navýšení účinnosti výsledného sdělení, přičemž základní princip konvergence zůstává striktním pravidlem, na němž je vystavěn konkrétní výstavní půdorys. Bez nutné podmíněnosti exkluzivitou estetického prostředí je však možné vnímat tvorbu Adély Matasové také jako „prostředníka“ či „tlumočníka“ vyjevujícího na první pohled ne zcela viditelné souvislosti v intencích komplexity a soustřednosti myšlení.

Tento způsob aplikace expanze duchovního rozměru tvorby autorka nevymezuje pouze tematickou volbou, ale i formou multižánrových či interdisciplinárních přesahů a v obecné rovině evolučním formováním svého uměleckého a především filozofického názoru hlubině vyrůstajícího z hledání souvislostí a vzájemné prostupnosti vědy a umění. Adéla Matasová přitom patří ke zcela výjimečným osobnostem, když formuje podobu českého výtvarného umění již od šedesátých let minulého století, a to vždy v souvislosti s hledáním aktuálních výrazových možností v prolnutí se soustředěným zájmem o nejnovější posuny v oblasti vědeckého či socio-kulturního vývoje. Již její rané kresby vznikající okolo poloviny šedesátých let kombinovaly tehdy určující informelní estetiku s inspirací vyrůstající ze studia makrostruktur lišejníků a přirozeně tak integrující oblast biologického výzkumu do rozlohy autentického uměleckého gesta. O něco později – na přelomu dekády – autorka v impresivních a monumentálních reliéfech zdařile propojila expandující možnosti nových technologických řešení, když prostřednictvím umělé pryskyřice modelovala podmanivé tvary odkazující k různým biomorfním elementům. V následujících desetiletích potom Adéla Matasová pokračovala v materiálových experimentech, přičemž základním vyjadřovacím prostředkem se pro ni stává autorsky vyráběná papírová hmota, která umožňovala takřka fyzikální experimenty realizované nezřídka se zapojením vlastního těla do tvůrčího procesu. Po roce 1989 potom postupně umělkyně rozšiřuje vlastní výrazové pole o další materiály – především železo, ocel – a také reflexní plochy, přičemž vedle tehdy rezonujících odkazů k industriálním konotacím se pro ni zásadním tématem stávají možnosti lidské ale také obecné komunikace. Především s nástupem nového tisíciletí se Adéla Matasová rovněž stále silněji obrací k zájmu o nejnovější vývoj v oblasti vědeckého vývoje se zvláštním zřetelem ke studiu obecné matematiky a experimentům prováděným na pozadí vesmírného výzkumu a tyto poznatky propojuje na půdorysu objektové tvorby s uplatňováním instalačně sofistikovaných kinetických realizací. Ovšem i v těchto zdánlivě výsostně technicistních projektech se vždy prosazuje intimní a citlivý charakter uměleckého jazyka autorky, která v posledku vždy nezbytnou „výzkumnou“ či „ověřovací“ část své tvorby prolíná se subjektivitou uvádějící diváka do rozlohy jedinečného lidského osudu hledajícího vlastní nenahraditelnou identitu uprostřed bouřlivých posunů na mapách společenských konfliktů a vědeckých experimentů.  

Na výstavě v Domě umění Ústí nad Labem bude prezentována rovněž publikace Interface, jejímž editorem je Jen Kratochvíl a autorkami katalogových textů Martina Pachmanová a Charlotta Kotik. Tato kniha klade do souvislostí vývoj tvorby Adély Matasové, její pedagogické působení především na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a na Ústavu umění a designu Západočeské univerzity v Plzni a vliv, který stále má na své bývalé studenty.

Profesorka Adéla Matasová se na začátku devadesátých let 20. století stala garantkou uměleckých studií na Institutu výtvarné kultury (budoucí Fakultě umění a designu) Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Zásadním způsobem se tak zasloužila o založení a rozvoj vysokoškolských uměleckých studií v Ústí nad Labem. Za svůj umělecký přínos i za podporu Fakulty umění a designu jí byl Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v roce 2013 udělen titul Doctor honoris causa.

Za technickou pomoc děkujeme:
Sound design: Jaro Cossiga
Kameraman a vizuální efekty: Jiří Zeiner
Postprodukce: FAIRFILM
Technická podpora kytary.cz

pozvánka
tisková zpráva